O ceně Tisk
Cena Karla Čapka - Informace
Napsal uživatel Zdeněk Rampas   
Sobota, 01 Leden 2000 01:00

LogoV knize PhDr. Lubomíra Machaly, CSc. z olomoucké univerzity „Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990-1995“ napočítáme mezi autory poprvé publikujícími až po roce 1990 přes dvacet mladých (případně mladších) autorů, kteří za svůj první úspěch označují vítězství v soutěži o Cenu Karla Čapka. Protože kniha vznikla shrnutím pouze samostatných knižních vydání, nereferuje o autorech, kteří se prosadili v povídkových sbírkách.

CKČ pomohla objevit takové množství talentů i proto, že se svým nenápadným způsobem stará o autory české a slovenské SF již od roku 1982.

V oněch letech byla myšlenka na samostatnou publikaci vítězných prací nepředstavitelná a veřejnost zajímající se o díla a trendy mladé české a Soska Mlokaslovenské SF byla odkázána na polosamizdatové sborníky Kočasy vydávané u příležitosti slavnostního vyhlašování CKČ na Parconech. Od roku 1987, kdy se pořádání Parconů ujaly další kluby, CKČ zcela přešla do rukou jejich členů (fanoušků SF). Celá soutěž, od jejího vyhlášení ve sdělovacích prostředcích, přes zajištění odborné poroty z řad tehdy aktivních spisovatelů, editorů a redaktorů (O. Neff, J. Veis, Zd. Volný, I. Železný, L. Macháček, a dalších) až po organizaci slavnostního vyhlášení CKČ, vytištění vítězných prací a zajištění případných odměn pro vítězné autory.

V roce 1990 a v dalších letech vyšly knihy většině vítězů CKČ a mnozí se proto, aby dali šanci novým autorům přestali soutěže zúčastňovat.

V roce 1996 vyšla díky podpoře knihkupectví Jirky Pavlovského poprvé sbírka Mlok obsahující všechny vítězné práce CKČ roku 1994. Od Parconu 97 ve Spišské Nové Vsi již vychází pod různými vydavateli a v sazbě i přípravě Mirka Dvořáka každoročně, s vítěznými pracemi aktuálního ročníku. Od roku 2002 je vydavatelem Mloků samotná CKČ.

V tomto roce (1996) převzal z rukou dosavadního sekretáře poroty CKČ Zdeňka Rampase pořádání soutěže Michael Bronec. Do hodnocení povídek zapojil řadu porotců z mimopražských klubů a podařilo se mu udělat soutěž přitažlivou i pro slovenské autory. Od roku 1999 zavedl pro vítěze jednotlivých kategorií CKČ, neoceněných hlavní cenou - Mlokem, doplňkovou cenu Pulec. Na toto navázal od roku 2002 nový sekretář Martin Koutný, který rozšířil ocenění ještě o cenu Skokan pro nejlepšího debutanta. Jeho nahradil pro rok 2006 Roman Paulík, který otestoval porotcování soutěže v dodatečné elektronické kopii a následně předal žezlo administrátora Jiřině Vorlové.

V roce 1999 se díky mecenášům české SF Egonu Čiernému a Karlu „Netopejrovi“ Petříkovi podařilo vydat další autory CKČ Richarda Šustu (Narka), Leonarda Medka (Runeround) a v edici Ikarie Vladimíra Šlechtu (Ostří ozvěny).

Prví KočasNení příliš známé, že například feministické autorky Eva Hauserová (Hostina mutagenů, Cvokyně) a Carola Biedermannová (Stupeň tvrdosti 11) začaly svou literární dráhu publikací svých úspěšných prací z CKČ. Dalšími známými osobnostmi, které prošly CKČ jsou např. Ivan Adamovič (autor Slovníku autorů české fantastiky, editor několika povídkových sbírek), Vilma Kadlečková (trilogie Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží, povídková sbírka Jednou bude tma), Ivan Kmínek (Utopie - nejlepší verze), Pavel Kosatík (autor memoárů a literatury faktů), František Novotný (Ramax, Bradburyho stín, Dlouhý den Valhaly), Jan Oščádal (romány Bratři, Emisar, sbírka Bitva démonů), Josef Pecinovský (několik povídkových sbírek), Jan Poláček (Ex Machina, V těch temných dobách), Jiří Procházka (Tvůrci času, Hvězdní honáci), Jiří Kulhánek (nositel Ceny Akademie SF za dvojici románů Cesta krve) a další.

Těm všem nahrazovala CKČ normální publikační podmínky a posilovala je tak v tříbení svého talentu na jehož využití měli jen malou šanci. S kompletními výsledky uplynulých ročníků CKČ se můžete seznámit na této stránce.

Zdeněk Rampas, doplnil Marvin