Čas dospěl k Hugovi PDF Tisk Email
Světová
Napsal uživatel Jindřich Smékal   

Zatím byla řeč pouze o tom, co se objevilo ve formě knih. Ale nyní, kdy se naše skromné povídání otřelo o dvacáté století, je čas se na chvíli zastavit u dalších prostředků komunikace.


Knížka byla a asi ještě dlouho zůstane základním prostředkem, který přenáší dědictví lidských pokolení i ve SF - a chápejme to jen v tom lepším smyslu slova. Koncem minulého století k ní však přibyla lehkonohá sestra, časopis rozměru asi 18 x 28 cm, tisknutý na velmi levném, hrubém papíře ("pulp magazine"), jeho stránky měly nahnědlou barvu již jako nové a léty nejen postupně tmavly, ale stávaly se také stále křehčí. Jenže takový časopis nebyl určen k tomu, aby přetrval věky, ale aby se za nevelký peníz a rychle dostal k co největšímu okruhu zájemců.

Tvůrce a král takových časopisů, který na nich vydělal milióny, Američan Frank A. Munsey (1854-1925), prozíravě propůjčil stránky svého týdeníku The Argosy dobrodružným příběhům, mezi něž se dostalo - občas - i SF. To se psal rok 1896 a náklad tohoto časopisu dosáhl počtu 700 000 výtisků. Základ budoucí "pulpy America" byl položen. Munsey pak uvedl na trh ještě další časopisy, z nichž stojí za to zmínit se o All-Story Magazine, protože právě v něm začal v roce 1912 vycházet seriál o Tarzanovi, který svého tvůrce, E. R. Burroughse, tolik proslavil. Ale pro specializovaný SF časopis čas dosud nedozrál.

Rozvoj vědy a techniky způsobil, že se začaly obrázky pohybovat a zrodil se filmový průmysl. Jeden z pionýrů tohoto okouzlení své doby, Francouz Georges Méliés (1861-1938), natočil v roce 1902 šestnáctiminutový snímek Le Voyage de la Lune (Cesta na Měsíc), který se považuje za první SF film. Je to svým způsobem kombinace Verneova startu na Měsíc (v dělové kouli) a Wellsova setkání s Měsíčňany (hmyzovitými bytostmi s klepety na horních končetinách).

SF tak dostala nové převlečení, ale ještě zdaleka ne svoje dnešní jméno, o specializovaném časopise ani nemluvě. Ale v té době (1904) se již do Ameriky přistěhoval z Lucemburska mladík, který se měl stát pro SF a zejména fandom skutečně pojmem a jehož křestní jméno má dnes pro svět SF stejný zvuk jako Oskar pro ctitele filmového umění. Tento mladík se jmenoval Hugo Gernsback (1884-1967).

"Jako devítiletý kluk jsem četl německý překlad článků amerického astronoma Percivala Lowella o objevu přímkových čar na povrchu Marsu a o jeho teorii, že tyto čáry mohou být ve skutečnosti obrovskými kanály, které vytvořila ruka inteligentních bytostí. Tato představa mě natolik uchvátila, že dlouhé dny jsem nemohl na nic jiného myslet a dlouhé noci o ničem jiném snít. Upadl jsem přímo do nepříčetného stavu a lékař, který mi dva dny a dvě noci věnoval neustálou pozornost, se nemohl dopátrat, proč se z mého blouznění vynořují podivné bytosti, fantastická města a mistrovsky postavené kanály."

Tak (jde o zkrácený překlad) zachytil Sam Moskowitz Gernsbackovo vyprávění, když zpracovával jeho životopis, vyprávění, v němž se Gernsback přiznává k prvnímu podnětu, který ho připoutal k SF.

Jenže Gernsback nebyl jenom snílek, přesněji řečeno, byl jenom zčásti snílek, a navíc vyloženě technický typ. Z Evropy si přivezl solidní technické vzdělání a zápal pro elektrotechniku. Jeho praktičnost dokazuje, že všechny vynálezy, kterých měl na svém kontě téměř desítku, také ihned realizoval. Jeho rádio Telimco (byl to vlastně přijímač kombinovaný s vysílačkou) z roku 1905 dnes zaujímá čestné místo v Muzeu Henry Forda v michiganském Deabornu jako první rádio pro domácnost vyráběné ve velkém.

Právě to "vyráběné ve velkém" podtrhuje Gernsbackův smysl pro praktičnost nejlépe. Gernsback se snad již narodil s poznatkem, že nestačí jen vymýšlet a realizovat, ale že to, co se vymyslí a vyrobí, je potřeba dostat do podvědomí lidí jako touhu, ne-li přímo životní cíl. A při naplňování touhy člověk většinou na nějaký ten peníz nekouká.

Z toho důvodu současně se svým Telimcem začal Gernsback vydávat Radiokatalog, založil společnost radioamatérů, vybudoval specializované "elektrodomy" prodávající v kulise neotřelé reklamy vše, co s tehdejší spotřební elektrotechnikou nějak souviselo, a posléze (v roce 1908) začal vydávat časopis Modern Electrics. Ten měl nejdříve - stejně jako Radiokatalog - podporovat ve čtenářích zájem o elektrické výrobky, a to formou populárního výkladu o tom, co všechno elektřina dokáže: lidi (alespoň tehdy) zajímalo, jak funguje to, za co mohou utratit peníze.

Původní faktografie o tom, co elektřina dělá, se však brzy prolnula s fikcí o tom, co elektromagnetické vlnění dělat může, popularizaci vědy okořenila vědecká fikce. Snílek se v Gernsbackovi, teď už zámožném, začal ozývat stále silněji.

Počátkem roku 1911 začal Gernsback na stránkách svého Modern Electrics otiskovat vlastní román Ralph 124C 41+ s podtitulem A Romance of the Year 2660 (Romance roku 2660) na dvanáct pokračování. Příliš literárního v něm neprojevil, jak alespoň tvrdí ti, kteří údajně Ralfa četli, ale o to víc nadšení: vtěsnal do něj tolik nápadů, předpovědí, vynálezů a technických a vědeckých proroctví, že někteří považují Ralfa za "první skutečný SF román". Značný komerční úspěch první fikce podnítil Gernsbacka k sepsání dobrodružství barona Munchhausena, která vycházela v Gernsbackově časopisu Electrical Experimenter (Experimentátor v elektřině) - což byla od roku 1915 nová podoba Modern Electrics - a kterých bylo celkem třináct. Jen pár titulů z nich: How to Make a Wireless Acquintance (Jak si udělat známost s rádiem, 1915) a How the Martian Canals are Built (Jak jsou stavěny marťanské kanály, 1916). Tím však Gernsbackova literární kariéra končí, ale o to víc se začíná Gernsback projevovat jako vydavatel časopisů a organizátor.

Když se Gernsbackovi staly hranice elektřiny příliš úzké, změnil v roce 1920 název svého Experimentátora na Science and Invention (Věda a vynález). Je snad zajímavé poznamenat, že časopis s tímto názvem vychází dodnes, i když za dobu své existence prodělal hodně změn. V době, kdy patřil Gernsbackovi, se na jeho stránkách dařilo i tomu, co dnes považujeme za SF.

Pro nás je však nejzajímavější to, že srpnové číslo Science and Invention z roku 1923 je zcela zasvěceno duchu "scientific fiction" (vědecká fikce), jak hlásá podtitul již na obalu. Byla to svým způsobem od Gernsbacka sonda, která měla zjistit, jak nový nápad mezi čtenáři zabere.

Asi zabral, protože krátce na to oznámil Gernsback vydávání nového časopisu Scientifiction, určeného výhradně vědecké fikci, již na rok 1924. Zájemci si však museli počkat, protože slibovaná událost se objevila až v dubnu 1926 a navíc pod názvem zcela jiným: Amazing Stories (Ohromující příběhy). A svět "science fiction" dostal svůj křestní list a první specializovaný časopis. Pro Gernsbackovy názory na SF je charakteristické (zde budiž uveden odkaz na citát z předchozí části našeho vyprávění), že stránky prvního čísla vyhradil těm, kterým se nejvíc obdivoval, totiž Poeovi, Verneovi a Wellsovi.

Úspěch Amazing nemusel být zrovna ohromující, stačilo, že přinesl vydatné dolarové povzbuzení k dalším vydavatelským počinům. V následujících letech přidal Gernsback k Amazing tři čtyři časopisy (nepočítáme-li ročenky), které se v novém světě SF specializovaly (například na SF detektivky), a z nich se nelze nezmínit o Wonder Stories (Podivuhodné příběhy) proto, že na vlastní fandom měly zásadní vliv.

Všechno vlastně začalo už v Amazing. Gernsback tam zavedl rubriku Discussions, v níž otevřel čtenářům prostor, aby se mohli vyjádřit k obsahu jednotlivých čísel Amazing. Brzy se z této rubriky stala tribuna, v níž (zejména mladí) nadšenci sváděli urputná názorová zápolení a tím si tříbili svůj názor na to, co si pod SF představují - a nakonec i názor na budoucí svět. Zájem byl značný, prostor pro diskuse nepostačoval, a mnozí nedočkavci začali tisknout vlastní Disku se a rozesílat těm, jejichž adresy se objevily pod diskusními příspěvky v Amazing. Tak vznikly první fanziny a první SF kluby.

Gernsback zde vytušil velký zájem a rozhodl se "divokou aktivitu" a nadšení o SF podchytit určitou organizační formou. Založil nový časopis, již zmíněný Wonder Stories, a jeho redigování svěřil jednomu z fanů (tehdy sedmnáctiletému!) C. D. Hornigovi. První číslo Wonder Stories vyšlo sice již v červnu 1930, ale velkorysý plán vytvořit kolem něho světový superklub vyšel Gernsbackovi - a to ne zcela podle původních představ - až v dubnu 1934. Tehdy vznikla organizace Science Fiction League (SF liga) zahrnující fany z Ameriky (USA a Kanady), Austrálie a Velké Británie.

Tak se vlastně zrodil mezinárodní fandom, samozřejmě omezený na území, kde se úředně uznával jazyk, v jakém vycházel časopis Wonder Stories, protože Gernsbackovy snahy o založení "filiálek", které by vydávaly Wonder Stories v překladu do jazyka své země, se nesetkaly s ochotnou odezvou.

Když se dnes člověk dívá zpátky na to vření kolem SF počátkem 30. let, říká si, že něco jako SF a fandom by vzniklo tak jako tak, i bez Gernsbacka. Zřejmě ano, jenže by to neprobíhalo tak, jak to probíhalo. Mimochodem, Wonder Stories přivedly k psaní takové "formáty", jako byl například S. Weinbaum, J. Williamson nebo J. Wyndham (ten tehdy začínal pod pseudonymem John Beynon Harris).

Samozřejmě, že v tomto období vznikly další profesionální SF časopisy (proziny, jak se dnes říká), většinou krátké životnosti, a mnohé amatérské tiskoviny (fanziny, personalziny) v rámci SF klubů, jejichž budoucnost se mnohdy nedočkala ani druhého čísla. Z prozinů té doby je však třeba se zmínit o obrovské světlé výjimce: o časopise Astounding Science Fiction, který od svého vzniku v roce 1930 vydržel do dnešních dnů na výsluní zájmu (ale o něm snad až někdy jindy). Ale vliv Gernsbackových časopisů Amazing Stories a Wonder Stories na rodící se "zlatý věk" SF byl skutečně zásadní.

Na osobnost Huga Gernsbacka a na jeho vliv na SF mohou být a jsou různé názory (ostatně jako na všechno). Podle některých je pokládán za otce moderní SF, a když ne přímo za otce, tak alespoň za hodného strýčka. Na druhé straně se mu vytýká, že odtrhl SF od hlavního proudu literatury (mainstream) a tím v ní, jako v žánru vymezeném šestákovými časopisy, utlumil literární hodnoty. Člověk se asi nikdy nezavděčí všem. Je však jisté, že na SF se v literatuře pohlíželo a mnohdy dosud pohlíží jako na žánr, který stojí jaksi stranou, uzavřen do sebe, a který s opravdovou literaturou nemá nic společného. A tak třeba v nedávno vydaném Slovníku amerických spisovatelů člověk nenajde například Heinleina, Le Guinovou nebo Asimova, abych uvedl jen několik jmen.

Ať už je dnešní posuzování Gernsbackova podnikání jakékoli, nikdo mu nemůže upřít, že dal do pohybu zájmové hnutí, které našlo velký ohlas nejen v zemi, kde působil, ale skutečně na celém světě - totiž fandom.

Gernsbackovy zásluhy v tomto směru snad nejlépe ocenili samotní fanové v roce 1953, kdy na světovém shromáždění SF (oficiálně: World Science Fiction Convention neboli Worldcon) ve Filadelfii (USA) zavedli na jeho počest Cenu Hugo za nejlepší literární dílo roku. Mimochodem, prvního Huga ukořistil A. BESTER za román The Demolished Man (Zničený muž). Cena Hugo, ztělesněná do sošky tvaru startující rakety, se od té doby na těchto shromážděních uděluje každoročně (výjimkou byla léta 1954 a 1957) za literaturu a jinou aktivitu nebo za zásluhy o SF.

Samotný Gernsback se dočkal této nejvyšší pocty, inspirované jeho jménem, v roce 1960, a to formou speciálního Huga "Otec science-fiction".

A HUGO PO HUGOVI

K osobnosti Hugo Gernsbacka neoddělitelně patří nejvyšší ocenění fandomu za literární práce a jinou aktivitu v žánru v podobě ceny Hugo. Je nepochybné, že inspirací k zavedení takové ceny se stal Oskar udělovaný americkou Národní filmovou akademií. Autorství inspirace se připisuje fanovi Halu Lynchovi.

První ceny Hugo byly uděleny na Světovém shromáždění Worldcon ve Filadelfii v roce 1953 (za aktivitu v roce 1952). S výjimkou let 1954 a 1957 se Hugo uděloval až do dneška každoročně, a to ve výtvarném provedení podle návrhu Bena Jasona.

Ceny Hugo se vypisují v několika kategoriích, jejichž počet rok od roku kolísá - v prvním roce to byl román, osobnost č. l ve fandomu (F. J. Ackerman), ilustrátor (V. Finlay), výtvarník navrhující obal (E. Emshwiller a H. Bok), autor literatury faktu (W. Lev), nový SF autor (P. J. Farmer) a profesionální časopis („Galaxy“ a „Astounding Science Fiction“).

V oblasti literatury se hodnotí čtyři kategorie lišící se délkou, která se podle americké uzance charakterizuje počtem slov:

* román – více než 40 000 slov
* novela – 17 500 až 40 000 slov
* noveleta – 7 500 až 17 500 slov
* povídka – méně než 7 500 slov

Seznamy oceněných literárních prací lze najít v různých pramenech, ale nebude snad na škodu, když si je na závěr povídání o Hugu Gernsbackovi zopakujeme (uvádějí se roky, v nichž byly ceny uděleny za práce publikované v roce předcházejícím).

 


1953
román Alfred BESTER: The Demolished Man

1955
román Mark CLIFTON & Frank RILEY: They`d Rather be Right
noveleta Walter M. MILLER Jr.: The Darfsteller
povídka Eric F. RUSSELL: Allamagoosa

1956
román Robert A. HEINLEIN: Double Star
noveleta Murray LEINSTER: Exploration Team
povídka Arthur C. CLARKE: The Star

1958
román Fritz LEIBER: The Big Time
povídka Avram DAVIDSON: Or All the Seas with Oysters

1959
román James BLISH: A Case of Conscience
noveleta Clifford D. SIMAK: The Big Front Yard
povídka Robert BLOCH: The Hell-Bound Train

1960
román Robert A. HEINLEIN: Starship Troopers
povídka Daniel KEYES: Flowers for Algernon

1961
román Walter M. MILLER: A Canticle for Leibowitz
povídka Poul ANDERSON: The Longest Voyage

1962
román Robert A. HEINLEIN: Stranger in a Strange Land
cyklus povídek Brian W. ALDISS: Hothouse series

1963
román Philip K. DICK: The Man in the High Castle
noveleta Jack VANCE: The Dragon Masters

1964
román Clifford D. SIMAK: Way Station
povídka Poul ANDERSON: No Truce with Kings

1965
román Fritz LEIBER: The Wanderer
noveleta Gordon R. DICKSON: Soldier, Ask Not

1966
román Frank HERBERT: Dune
  Roger ZELAZNY: This Immortal (někdy se uvádí pod původním názvem ...And Call Me Conrad...)
povídka Harlan ELLISON: Repent Harlequin! Said the Ticktockman
speciální
HUGO
za nejlepší
SF seriál
Isaac ASIMOV: The Foundation Trilogy

1967
román Robert A. HEINLEIN: The Moon is a Harsh Mistress
noveleta Jack VANCE: The Last Castle
povídka Larry NIVEN: The Neutron Star

1968
román Roger ZELAZNY: Lord of Light
novela Anne McCAFFREYOVA: Weyr Search
  Philip J. FARMER: Riders of the Purple Wage
noveleta Fritz LEIBER: Gonna Roll Those Bones
povídka Harlan ELLISON: I Have No Mouth, and I Must Scream

1969
román John BRUNNER: Stand on Zanzibar
novela Robert SILVERBERG: Nightwings
noveleta Poul ANDERSON: The Sharing of Flesh
povídka Harlan ELLISON: The Beast that Shouted Love at the Heart of the World

1970
román Ursula K. LE GUINOVA: The Left Hand of Darkness
novela Fritz LEIBER: Ship of Shadows
povídka Samuel R. DELANY: Time Considered as a Helix of Semi-Precious Stones

1971
román Larry NIVEN: Ringworld
novela Fritz LEIBER: Ill Met in Lankhmar
povídka Theodore STURGEON: Slow Sculpture

1972
román Philip J. FARMER: To Your Scattered Bodies Go
novela Poul ANDERSON: The Queen of Air and Darkness
povídka Larry NIVEN: Inconstant Moon

1973
román Isaac ASIMOV: The Gods Themselves
novela Ursula K. LE GUINOVA: The Word for World is Forest
noveleta Poul ANDERSON: Goat Song
povídka R. A. LAFFERTY: Eurema`s Dam
  Frederik POHL & Cyril M. KORNBLUTH: The Meeting

1974
román Arthur C. CLARKE: Rendezvous with Rama
novela James TIPTREE Jr.: The Girl Who was Plugged In
noveleta Harlan ELLISON: Deathbird
povídka Ursula K. LE GUINOVA: The Ones Who Walk Away from Omelas

1975
román Ursula K. LE GUINOVA: The Dispossessed
novela George R. R. MARTIN: A Song for Lya
noveleta Harlan ELLISON: Adrift Just Off the Islets of Langerhans: Latitude 38'54" N, Longitude 77 00'13" W
povídka Larry NIVEN: Hole Man

1976
román Joe HALDEMAN: The Forever War
novela Roger ZELAZNY: Home is the Hangman
noveleta Larry NIVEN: Borderland of Sol
povídka Fritz LEIBER: Catch that Zeppelin

1977
román Kate WILHELMOVÁ: Where Later the Sweet Birds Sang
novela James TIPTREE Jr.: Houston, Houston, Do You Read?
  Spider ROBINSON: By Any Other Name
noveleta Isaac ASIMOV: The Bicentennial Man
povídka Joe HALDEMAN: Tricentennial

1978
román Frederik POHL: Gateway
novela Spider a Jeanne ROBINSONOVI: Stardance
noveleta Joan D. VINGEOVÁ: Eyes of Amber
povídka Harlan ELLISON: Jeffty is Five

1979
román Vonda McINTYREOVÁ: Dreamsnake
novela John VARLEY: The Persistence of Vision
noveleta Poul ANDERSON: Hunter`s Moon
povídka Carolyn J. CHERRYHOVÁ: Cassandra

1980
román Arthur C. CLARKE: The Fountains of Paradise
novela Barry B. LONGYEAR: Enemy Mine
noveleta George R. R. MARTIN: Sandkings
povídka George R. R. MARTIN: The Way of Cross and Dragon

1981
román Joan D. VINGEOVÁ: The Snow Queen
novela Gordon R. DICKSON: Lost Dorsai
noveleta Gordon R. DICKSON: The Cloak and the Staff
povídka Clifford D. SIMAK: Grotto of the Dancing Deer

1982
román Carolyn J. CHERRYHOVÁ: Downbellow Station
novela Poul ANDERSON: The Saturn Game
noveleta Roger ZELAZNY: Unicorn Variation
povídka John VARLEY: The Pusher

1983
román Isaac ASIMOV: Foundation`s Edge
novela Joanna RUSSOVÁ: Souls
noveleta Connie WILLISOVÁ: Fire Watch
povídka Spider ROBINSON: Melancholy Elephants

1984
román David BRIN: Startide Rising
novela Timothy ZAHN: Cascade Point
noveleta Greg BEAR: Blood Music
povídka Octavia E. BUTLEROVÁ: Speech Sounds

1985
román William GIBSON: Neuromancer
novela John VARLEY: Press Enter
noveleta Octavia E. BUTLEROVÁ: Bloodchild
povídka David BRIN: The Crystal Spheres

1986
román Orson Scott CARD: Ender`s Game
novela Roger ZELAZNY: 24 Views of Mt. Fuji
noveleta Harlan ELLISON: Paladin of the Lost Hour
povídka Frederik POHL: Fermi and Frost

1987
román Orson Scott CARD: Speaker for the Dead
novela Robert SILVERBERG: Gilgamesh in the Outback
noveleta Roger ZELAZNY: Permafrost
povídka Greg BEAR: Tangents

1988
román David BRIN: The Uplift War
novela Orson Scott CARD: Eye for Eye
noveleta Ursula K. LE GUINOVÁ: Buffalo Gals, Won`t You Come Out Tonight
povídka Lawrence WATT-EVANS: Why I Left Harry`s All-Night
  Hamburgers

1989
román Carolyn J. CHERRYHOVÁ: Cyteen
novela Connie WILLISOVÁ: The Last of the Winnebagos
noveleta George A. EFFINGER: Schrädinger`s Kitten
povídka Mike RESNICK: Kirinyaga

1990
román Dan SIMMONS: Hyperion
novela Robert SILVERBERG: Enter a Soldier. Later: Enter Another
noveleta Lois McMASTER BUJOLDOVÁ: The Mountains of Mourning
povídka Suzy McKEE CHARNASOVÁ: Boobs

Jindřich Smékal (převzato z archívu webu 2D STUDIO, původně publikováno v AF 167)