Parcony v datech a nesouvislém povídání PDF Tisk Email
Domácí
Napsal uživatel Marvin   

Parcon si už dnes neumíme představit bez udílení nejvyšších fanouškovských ocenění Ludvíka, Mloka a Ceny Karla Čapka (kompletní výsledky CKČ naleznete zde). Dokonce byl podle jejich přítomnosti definován a vydělen z množiny ostatních conů. Kdyby tyto ceny zanikly, nemohli bychom alespoň podle této současně platné definice hovořit o Parconu.

Parcon má ale i výsadní postavení mezi cony pořádanými československým fandomem, je jeho národním conem (to té míry, do jaké čs. fandom tvoří jednotný scifistický československý národ). Je tomu tak nejen proto, že je starší než většina ostatních součástí života našeho fandomu (fanziny, porady klubů, a ostatní cony) a je jen o málo mladší než to, čemu jsme si navykli říkat SF hnutí, ale hlavně proto, že toto hnutí ze značné části pomohl vytvořit a dotvořit do dnešní podoby. Připomenu pár parconských fakt z dob jeho počátků.

Prvotní impuls ke zrodu myšlenky Parconu (jako hlavního čs. conu) přišel zvnějšku, z fanouškovského prostředí mimo kluby spojené s nejstarším SF klubem u nás (Villoidem na MFF UK v Praze). S tím vstoupil do kontaktu pořadatel prvního pardubického setkání Pavel Poláček, až po vyhlášení prvního ročníku soutěže o Cenu Karla Čapka. Ale to je možná příliš pragocentrický úhel pohledu, spíše bychom mohli věc vykládat tak, že doba nazrála a planetární mlhovina neorganizovaného fandomu začala kondenzovat na více místech takřka současně. V Praze v roce 1979 založením prvního SF klubu, pak založením klubu v Teplicích, Bratislavě atd. a ve snažení Pavla Poláčka v Pardubicích.

Pardubice 1982 Pavel nezůstal jen u vytvoření klubu, ale chtěl pod záminkou literární soutěže na jednom místě a v jeden čas soustředit celou čs. SF komunitu. To se mu podařilo a dosáhl asi dokonce více, než očekával. Do poroty soutěže získal většinu tehdy publikujících autorů SF. Mnoho z postupů a schémat zavedených Pavlem Poláčkem se stalo tradicí dodržovanou řadu let, např. kolejní časopis Kočas, ve kterém vycházely vítězné práce, dal jméno jedné z nejvytrvalejších fanouškovských publikací. SF klub Villoidus dovezl první číslo svého fanzinu s recenzí nedávno vydané knihy Ondřeje Neffa „Něco je jinak“. Postavení SF se alespoň pro její fanoušky měnilo, něco bylo jinak a k lepšímu. Na vlastní setkání fandomu, úředně vedené jako slavnostní vyhlášení Ceny Karla Čapka, přijelo spolu s autory soutěžních prací i množství fanoušků z Čech, Moravy a Slovenska, kteří se teprve zaobírali myšlenkami na založení SF klubu.

Pardubické setkání 1982 se pro mnohé stalo pobídkou, aby to také zkusili. V březnu následujícího roku (25.-27. 3. 1983) se v Teplicích konala první porada SF klubů a od té doby můžeme hovořit o čs. klubovém SF hnutí. Na dalších poradách se snažení fandomu konkretizovalo do třech bodů: Cílem fandomu je 1. propagace SF (v nejširším smyslu), 2. podpora původní české a slovenské SF, 3. tvorba prostoru pro sociální komunikaci fanoušků.

Pardubice 1984 Na tomto programu nebylo dodnes třeba nic měnit a Parcony byly vždy tak úspěšné, jak se jejich pořadatelům dařilo naplnit výše uvedené tři body.

I další Parcony byly pro vývoj SF hnutí důležité. V roce 1983 byl poprvé udělen Mlok za zásluhy a v roce 1985 Ludvík. Popularita Parconu brzy tak vzrostla, že kapacity kolejí přestávaly stačit a bylo nutné jednotlivým klubům přidělovat maximální počty účastníků. To a potřeba setkávat se častěji vedlo ke vzniku řady regionálních conů.

Pardubice 1986 Když Pavel Poláček ukončil studia na VŠCHT, v jejichž prostorách Parcony probíhaly, ukázalo se, že nenašel v nižších ročnících fanouška, který by ho mohl efektivně zastoupit, a pátý fanouškovský svátek v Pardubicích se stal na mnoho let posledním. Parcon v Pardubicích se za dobu své existence stal konstantou fanouškovského života a nebylo lehké najít za něho náhradu.

Praha 1987 Proto se Parcon 1987 konal v Praze jako jednodenní. Nicméně se pražským pořadatelům až na ubytování podařilo zajistit všechny atributy Parconu jako čs. národního conu včetně bohatého programu (Vojtěch Kantor, Miroslav Holub, Ondřej Neff), Kočasu s obálkou Káji Saudka, filmového představení Barbarely atd. Pro účastníky zde bylo v prodeji 400 ks. knihy O. Neffa Všechno je jinak. Díky obětavosti slovenských fanoušků, kterým i jediný den programu stál za cestu, v ničem nezaostal za Pardubicemi. Pražský Parcon byl historickým mezníkem v tom, že osmělil i ostatní kluby k pořádání akcí těchto rozměrů a Parcon se stal majetkem celého čs. fandomu.

Ostrava 1988 V roce 1988 se pořádání ujal ostravský klub a protože se obával, že by vrchnost mohla pochopit, že slovo Parcon nějak souvisí s Pardubicemi a že by to mohlo ztížit jednání s lokálními patrioty v sekretariátech udělujících povolení, nazvali con navenek SF con. Opovážil jsem se na to téma zažertovat na pódiu za přítomnosti samotného soudruha okresního tajemníka, ale kupodivu mi pak v Ostravě nezakazovali veřejná vystoupení, jak se později stalo ve městech méně osvícených.

Olomouc 1989 V následujícím roce uspořádal v Olomouci sf klub Futurum, a hlavně organizátor tamních SF plesů a za rok již poslanec FS Pavel Konečný čtyřdenní Parcon. Režim byl již tak nalomený a fanové osměleni, že vítězné práce CKČ se na conu prodávaly ve formě knižního samizdatu. Hlavní program conu zakončovala velká party v sále s diskotékou.

Bratislava 1990 V roce 1990 se konal první Parcon na Slovensku - v Bratislavě, pořádal jej Vlado Srpoň a protože v revolučním roce 90 se mnohé rychle měnilo, musel prokázat mnohé dovednosti, aby uskutečnil akci nasmlouvanou o rok dříve. Bratislaváci využili zájmu o porevoluční Československo a přilákali řadu zahraničních hostů, přijel Forrest Ackerman, Norman Spinrad s manželkou, Erik Simon, Oywind Myhre, Roberto Quaglia, Marco Solfanelli a asi i další. Prvně se též představil klub příznivců seriálu Star Trek.

Košice 1991 Následoval velký Šimonův Parcon v Košicích. V tomto roce bylo naposledy možné na jednom conu potkat všechny legendy předrevolučního fandomu (namátkou Iva Železného, Jardu Veise, Jaroslava Olšu, Evu Hauserovou a vůbec kompletní redakci Ikarie...). Zahraniční hosté byli pro některé zklamáním, už se neopakovala příznivá konstelace z předchozího roku a tak zde byly zastoupeny jen evropské země jako Maďarsko (István Nemere - autor knihy Gagarin: kosmická lež a další), Itálie (opět spisovatel Roberto Quaglia), Německo (Thomas Recktenwald - předseda Science-fiction clubu Deuchland) a Francie (Pierre-Jean Brouillaud - předseda syndikátu autorů fantastiky). Poprvé v dějinách se zde odehrála Fantasy show dokonce s živým zvířetem na pódiu (v rámci udělení ceny v Soutěži o nejlepší fantasy) a party pro všechny účastníky. Jako bod programu mělo premiéru i Dračí doupě a počas conu byla pro dopravu jeho účastníků zřízena i speciální autobusová zastávka

Ostrava 1992 Pak se Parcon vrátil na dva roky na Moravu, v roce 1992 podruhé do Ostravy a pak do Šumperka, místa konání řady porad SF klubů. Ostravský Parcon se odehrával ve stejném areálu Vysoké školy báňské jako jeho předchůdce. Zahraničními hosty byli (kromě skoro místních Poláků): Bridget Wilkinson z Británie (organizátorka fondu Fans Across the Word) a manželé Goudriaanovi z Holandska (vydavatelé panevropského fanzinu Shards of Babel). Své obrazy zde mj. vystavovali: T. Rotrekl, J. Maxon, Z. Boušková, D. Růžička, J. Kupková, M. Dubnický. Prvně ve větší míře se zde prezentovaly tolkienovské společnosti a SF&F Workshop.

Šumperk 1993 Šumperský Parcon proslul jako akce s nejlépe zorganizovaným programem, do kterého byla zapojena značná část města. Součástí programu byl velký panel Quo vadis česká SF, kterého se účastnil Miroslav Holub, Ludmila Freiová, Pavel Weigel, Jaroslav Olša jr., Cyril Simsa, Ivo Železný a Jozef Žarnay. Velký ohlas má i beseda s T. Rotreklem, O. Neffem a J. Nesvadbou. Ze zahraniční se conu účastnil britský spisovatel Ian Watson s manželkou. Poprvé je vyhlášena anticena Koniáš za nejhorší překlad významné knihy žánru. V rámci fantasy show se koná průvod středem města v kostýmech a s živou pumou. Bánská Bystrica 1994

V roce 1994 se podařilo spojit Parcon v Banské Bystrici s Tatraconem. Předávání fanouškovských ocenění asistovala Miss Slovensko a odehrávalo se ve velmi reprezentativním sále. Pozornost všech zúčastněných upoutal striptýz jako součást programu Fantasy show, konané tentokráte pod širým nebem. Con se uskutečnil v areálu FHPV Univerzity Mateja Bela. Obrazy zde vystavovali: J. Maxon, M. Dubnický, M. Pilcerová, D. Krnáč, I. Balko a I. Bíreš; plastiky: P. Bahýl a Z. Štěpánek. Čestným hostem byl spisovatel Josef Žarnay.

Ústí nad Labem 1996Ústí nad Labem 1995 Pak se na dva roky Parcon přestěhoval na západ do Ústí nad Labem. Zde asi Parcon ve spojení s Bohemiaconem dosáhl na svou dobu největších rozměrů.

V roce 1995 ústečtí pořadatelé přilákali Terry Pratchetta, Roberta Holdstocka, Andrzeje Sapkowského a Roberta Quagliu. Nasadili tak vysokou laťku, že ji již v následujícím roce 1996 nedokázali překonat. Pro oba ročníky je pak typické, že tuzemští nakladatelé stále ve větší míře načasovávají vydání svých knih právě ku příležitosti Parconu (např. dlouho chystaná Encyklopedie literatury science-fiction v roce 1995 a Hvězdní honáci J.W.Procházky v roce následujícím).

Spišská Nová Ves 1997 Parcon (toho jména patnáctý) se konal v roce 1997 ve Spišské Nové Vsi a byl opět propojený s Tatraconem. Čestným hostem byl Kir Bulyčev. Na tomto Parconu se poprvé podařilo prodávat knihu všech vítězných povídek CKČ, nazvanou Mlok. Svou premiéru zde mělo i nulté číslo slovenského časopisu Fantázia. Tradiční fantasy show se odehrává v reprezentativních prostorách divadelního sálu Reduty a využívá proto i jeho technických a scénických možností. Con byl zakončen startem horkovzdušného balónu.

Chotěboř 1998 Následoval Parcon 1998 v Chotěboři, kde navázal na tamní stále populárnější Avalcon. Shodou okolností se con musel obejít bez zahraničních hostů, leč vše vynahradila výborná atmosféra a dostatek domácích programů. Navíc v průběhu akce probíhala e-mailová diskuse s několika SF autory (např. R. Silverberg a G. Bear). Fantasy show vrcholí po setmění na hlavním náměstí efektním vystoupením šermířů a polykačů ohně.

Kopřivnice 1999 Poslední Parcon s letopočtem začínajícím jedničkou proběhl v Kopřivnici na počátku prázdnin (2. - 5. července), bezprostředně následován Tatraconem. Několik hostů z Polska - jmenovitě: Andrzej Sapkowski, Ewa Białołecka, Tomasz Kołodziejczak. Jednou z událostí conu byla předpremiéra filmu Matrix. Poprvé byly v rámci conu veřejně přijímány do Čs. fandomu nové kluby a poprvé dostali vítězové jednotlivých kategorií CKČ, neoceněných hlavní cenou - Mlokem, doplňkovou cenu Pulec.

Šumperk 2000 První Parcon s letopočtem začínajícím dvojkou proběhl v Šumperku na počátku prázdnin (2. - 5. července) za týden následován Tatraconem. Con byl v několika ohledech rekordní, cca 130 pořadatelů se staralo cca o 400 hostů a o jeho slavnostní zahájení se postarala velkolepá fantasy show realizovaná skupinou scénického tance Delta. Pořadatelům se podařilo přilákat Josefa Nesvadbu, Jaroslava Zýku, Jardu Veise, Libora Dvořáka, Romana Lipčíka a další na conech již roky neviděné postavy z dob zlatého věku „SF pravěku“. Z Polska přijeli Andrzej Sapkowski a Ewa Białołecka. Město skutečně žilo conem - např. v několika výlohách na hlavní třídě byly vystaveny artefakty a publikace prezentující Parcon a celé fandomové hnutí.

Praha 2001 Parcon 2001 se po několika stěhováních nakonec konal v Praze v budově ZŠ v Bílé ulici opět na počátku prázdnin (4. - 8. července). Byl to zatím asi nejdelší Parcon, památný pratchettovským představením díla Stráže, stráže! provedeným kočovnou divadelní společností Richarda Klíčníka. Con byl s cca 600 hosty i jedním z největších. Ze zahraničí přijeli Andrzej Sapkowski, Ewa Białołecka, Jacek Inglot a několik dalších.

Chotěboř 2002 Nejen Parcon, ale přímo Eurocon se podařilo týmu kolem SFK Avalon uspořádat v Chotěboři. Dobou trvání (3. - 7. července) shodný s pražským, jinak však největší: 13 programových linii, okolo 1 300 účastníků (včetně zahraničních), spojení s Gameconem a Avalconem, pratchettovské divadlo Muži ve zbrani, dvě filmové předpremiéry, VIP party a filková Star Trek Late Night Show. Čestní hosté: George R. R. Martin, Robert Holdstock, Andrzej Sapkowski a Jim Burns. Hosté: Rafal Ziemkiewicz, William King, Myra Çakan, Isobelle Carmody, Philippe Coriat, Klaus N. Frick, Ernst Vlcek, Ondřej Neff a Martina Pilcerová. Kromě nich zde bylo mnoho populárních tuzemských autorů, včetně Josefa Nesvadby. Poprvé byla v rámci CKČ udělena cena Skokan pro nejlepšího debutanta.

Chotěboř 2003 Další Parcon se uskutečnil 2.-6. července 2003 opět v Chotěboři. I když navazoval na úspěchy Euroconu, rozsahem byl skromnější. Kromě Parconu - Avalconu (jubilejního 10.) se zde uskutečnily tři další doprovodné akce - Filmový Festival Fantazie, GameWorld a Literární festival Vysočina. Čestnými hosty byli: Kir Bulyčov, Garry Kilworth, Robin Atkin Downes, Philippe Coriat, William King, Ondřej Neff, Jaroslav Velinský a Františka Vrbenská. Na conu přibyly samostatné programové linie věnované seriálům Xena a Hvězdná brána.

Brandýs nad Labem Parcon 2004 proběhl 27.-29.8. v Brandýse nad Labem. Zahraničním hostem byl Colin Smythe – literární agent Terry Pratchetta, z domácích lze uvést např. herečku Barbaru Kodetovou. Součástí programu bylo mj. pásmo přednášek věnovaných alchymii, filkový muzikál Pán prstenů, koncert skupiny Vibra Eterna a proběhla zde i mimořádná porada Čs. Fandomu ohledně pořadatelství dalšího Parconu. Čs. Fandom také udělil Zvláštní cenu in memoriam Miroslavu Martanovi. Fantasy show se odehrála v zámeckém parku a hlavní večer byl zakončen předpremiérou filmu Hellboy.

Chotěboř 2005 Parcon 2005 hostila znovu Chotěboř a to ve dnech 1.-3.7. jako úvod tamního Festivalu fantazie (celkem desetidenního). Hosté conu: Vlad Taupeš, Andrzej Pilipiuk, Philippe Coriat, Josef Fraško, Ondrej Herec a další. Součásti slavnostního zahájení bylo vystoupení Říčanského komorního orchestru s hudbou ze SF filmů a seriálů. Pořady zaměřené na témata: J.Verne, slovanská fantasy, futurologie. Méně obvyklou součástí programu bylo i několik divadelních představení a hudební festival. Premiéru zde mělo udělení národních žánrových cen Aéronautilus.

Neratovice 2006 Z původně plánovaného Nymburka, hostitele úspěšných Taurconů, se Parcon 2006 musel přesunout do Neratovic, na konec prázdnin 1.-3.9. Jako zahraniční hosté byli pozváni spisovatelé Ian R. MacLeod a Kirsten Jane Bishop a předseda European Science Fiction Society David Lally. Tuzemskými hosty byli Ondřej Neff, Leonard Medek nebo Františka Vrbenská. Con měl tři hlavní tématické linie: Válečnictví v minulosti i budoucnu, městská fantasy a Ježíš, jeho doba a odkaz v naší historii. Součástí programu byla i valná hromada Akademie SFFH, dále promítání žánrových filmů v místním kině, koncerty skupin Succuba a Harfová společnost, vystoupení šermířů a ohnivá show.

Nitra 2007 Návrat na Slovensko po deseti letech, to byl Parcon 2007 v Nitře (22.-24.6.), stejné výročí zde slavil i časopis Fantázia (speciální 40. číslo může být bohužel na delší čas poslední). Čestnými hosty byli: Pavel Dvořák, Nalim Lidochaz, Martina Pilcerová a Jozef Žarnay, hlavním tématem conu se stali Slované. Vyvrcholením slavnostního večera byla fantasy show "Na dvore kráľa Sama" spojená s barbarskou hostinou: stylové občerstvení připravili Karpatský pecúchovia, scénky a ohnivou show předvedly skupiny historického šermu Arwen a Vargar, hudbu k závěrečné veselici obstaraly Vrbovské vŕby.

Zdeněk Rampas, doplnil Marvin